o Kora Brno
REVOLVERY KORA,,něco z historie“
Koncem roku 1993 v brněnské firmě KORA s.r.o. bylo prvním úkolem bylo zkonstruovat osmiranný revolver v ráži.22 LONG RIFLE.
V KOŘE se vyráběl plynový a signální revolver jehož hlavní součásti se vyráběly litím ze zinkové slitiny.
Požadavek jednatelů a majitelů firmy Pavla Koudelného a Jaroslava Rabušice
(název KORA vznikl složením počátečních písmen jejich příjmení – KOudelný + RAbušic, tedy KORA) i ředitele firmy Richarda Nováka byl využít k výrobě malorážkového revolveru také odlitky ze zinkové slitiny a použity měly být i některé drobnější ocelové součástky jako třeba kohoutky a spouště z již vyráběného signálního revolveru.
Společně s konstruktérem Petrem Skoupým, který byl na výrobu nového revolveru přidělen jako konstruktér nářadí a se kterým jsem sdílel kancelář ve druhém patře budovy označenou na dveřích KONSTRUKCE ZBRANÍ jsme se pustili do pevnostních výpočtů a za nedlouho bylo jasné, že zinková slitina ČSN 42 35 60 (současné označení Z 410) bude z pevnostního hlediska vyhovovat.
Za necelý měsíc byla započala výroba prototypů.
Prototypy revolverů pak byly intenzivně zkoušeny.
Byla provedena tormentace – zkouška 8 zkušebními náboji, potom zkouška životnosti 5000 výstřely spotřebním střelivem. Provedeny byly i zkoušky za ztížených povětrnostních podmínek.
Všechny zkoušky revolver .22 LR vydržel a ČESKÝM ÚŘADEM PRO ZKOUŠENÍ ZBRANÍ A STŘELIVA byla schválena jeho výroba.
U první výrobní serie nastaly potíže s vytahováním nábojnic. Vystřelené náboje šly vytahovat obtížně a musely se vyklepávat paličkou.
U prototypů tento problém nebyl. Kontaktovali jsem bývalé kolegy ze ZBROJOVKY BRNO, kteří ještě pamatovali výrobu revolveru Grand a od nich jsem se dozvěděli zajímavou zkutečnost, že ten samý problém se vyskytl i při výrobě malorážkového Grandu, stovky válců se kvůli tomu vyhodily než se přišlo na to čím je to způsobeno. Jejich rady byly využity při další výrobě a problém byl odstraněn.
Dá se říci, že revolver KORA v ráži .22 LR byl vydařený a šel dobře na odbyt.
Je zde však i výhoda, zinková slitina ve vlhkém prostředí nereziví jako ocel, její povrch jen oxidací zešedne.
Další výhodou je to, že zinková slitina má o něco menší měrnou hmotnost než ocel. Měrná hmotnost oceli je 7,8 a zinkové slitiny 42 35 60 je 6,7 kg/dm3 – tedy asi o 15% nižší, což je ale malý rozdíl a prakticky zanedbatelné.
V roce 1995 přišlo vedení KORY s požadavkem na výrobu revolveru v ráži .38 SPECIAL a tělo mělo být opět ze zinku.
Byly proto provedeny praktické zkoušky, rám revolveru ze zinkové slitiny byl v laboratořích ZBROJOVKY BRNO podroben zkoušce, při které byl vystaven stejnému namáhání jako při výstřelu a síla byla postupně zvyšována, až došlo k jeho přetržení.
Zkouška prokázala, že rám zatížení při střelbě nábojem .38 SPECIAL vydrží, i když jen s malou rezervou. Zajímavé bylo že tato praktická zkouška ukázala, že minimální pevnost v tahu není 275 Mpa jak stanovovala norma, ale pouhých 200 Mpa.
Pro jistotu byla upravena forma a horní část rámu byla zesílena.
Otázka zněla jak bude na zbraň působit opakované zatížení.
Proto byl prototyp po tormentaci 6 zkušebními náboji podroben zkoušce životnosti 5000 výstřely.
Rám revolveru byl po zkoušce životnosti proměřen a ukázalo se, že se opakovanou střelbou zvětšil rozměr čtvercového otvoru pro válec v axiálním směru asi o 0,15 mm, ale to nemělo na funkci vliv a revolver ještě fungoval.
Ukázala se také další slabina použitého materiálu, rám byl v místě nad mezerou mezi válcem a hlavní viditelně poškozen. Postupně se zde vytvářela dutina vypálená v zinkovém rámu žhavými plyny a ta se neustále zvětšovala. Tento nedostatek se u zinkových rámů nepodařilo nikdy odstranit, až po zavedení rámů z oceli.
Náboje .38 SPECIAL se vyrábí v různých laboracích, některé zbraň hodně zatěžují a jiné jsou naopak velmi slabé a ty slabší byly právě ve větší míře při zkoušce životnosti použity.
Není tedy divu, že se některé kusy z počátku výroby ,se kterými bylo uživateli stříleno těmi nejsilnějšími náboji po určité době vracely v reklamacích s prasklinou na rámu. Byla vždy v jednom místě- v horní zadní části a tak bylo rozhodnuto upravit formu a rám v tomhle místě ještě zesílit.
Koncem roku 1995 nastoupila další etapa. Obchodníci KORY předložili požadavek na zkonstruování revolveru v ráži 9 mm Makarov.
Pikantní na tom bylo, že tento náboj je určen pro pistole a nemá rozšířený okraj, takže bylo nutné zkonstruovat speciální nabíjecí klip do kterého se šest nábojů zacvaklo a ten se potom společně s náboji vložil do válce.
Konstrukcí revolveru v ráži 9 mmMakarov byl pověřen Petr Skoupý, který povýšil na vývojového konstruktéra zbraní.
Panovaly zase pochybnosti o tom, zda tělo ze zinkové slitiny bude vyhovovat, Petr Skoupý provedl výpočty a snažil se prosadit tělo z oceli, vedení firmy však tlačilo na použití zinkové slitiny z důvodů velmi levné výroby ( odlitek v té době stál 86 Kč a všechno bylo odlito nahotovo, následné opracování třískovým obráběním je minimální) a argumentovalo tím, že zesílený rám pevnostně vydrží.
A situace se opakovala: byly vyrobeny prototypy a jeden byl zkoušen 5000 výstřely u nás vyrobenými náboji 9 mm Makarov Sellier a Bellot.
Byly též sehnány originální náboje sovětské výroby a při zkoušce také použity, ale vzhledem k tomu, že byly obtížně dostupné tak jich bylo jen několik stovek.
A to se později ukázalo jako osudná chyba.
Vyrobena byla první serie a u nás předvedena zájemcům z Uzbekistánu, kteří byli spokojeni ale požadovali aby byly provedeny různé zkoušky revolveru u nich doma – v uzbeckém Taškentu.
Požadovali, aby zbraň vydržela alespoň 5000 výstřelů, což by neměl být problém, u nás to vydržela.
Byli jsem vybráni k této zahraniční misi a v lednu 1996 jsme odletěli na měsíční služební cestu do Taškentu ,kde jsme se zůčastnili jako zástupci firmy KORA zkoušek revolveru.
Prvně se zkoušela přesnost zbraně, ta dopadla velmi dobře, náš revolver měl menší rozptyl a byl o dost přesnější než jejich pistole PM 9mm Makarov a revolver Nagant v ráži 7,62.
Byl porovnáván s různými krátkými zbraněmi a menší rozptyl měla pouze pistole P 08 Parabellum,
kterou drželi jako válečnou kořist z druhé světové války.
Druhá zkouška byla na volnou zaměnitelnost součástek, pět revolverů bylo rozebráno do posledního šroubku, součástky byly zamíchány a revolvery opět smontovány. Zkouška dopadla výborně, všechny fungovaly bezvadně.
Poté následovaly zkoušky životnosti. Byly použity náboje sovětské výroby, těch tam měly obrovské zásoby a proto je chtěli v budoucnu využívat.
Zpočátku to šlo dobře, ale asi po 800 výstřelech začalo docházet k průpalům zápalek a následnému ničení úderníku a poruchám při střelbě.
Rám revolveru byl prohlédnut a proměřen a zjistilo se, že se asi o 0,2 mm „natáhl“ a tím se zvětšila závěrová vůle. To mělo za následek ty průpaly a poruchy ve funkci zbraně byly tak závažné, že se nedalo ve střelbě pokračovat.
Byl vzat jiný revolver a po 800 výstřelech to samé.
To bylo vážné.
Přemýšleli jsme, čím je to způsobené, vždyť u nás zkouška 5000 výstřely proběhla úspěšně a tady…
Jediný rozdíl byl v použité munici. Dospěli jsme k názoru, že jejich vojenské náboje mají výrazně vyšší maximální tlak než naše.
Ukázalo to jasně hranici použitelnosti zinkové slitiny na tělo revolveru. Z toho jasně vyplynul požadavek na tělo vyrobené z oceli, Uzbeci ho po zkouškách požadovali a s tím jsme se vrátili do vlasti.
Vedení KORY uznalo, že není zbytí a byly zahájeny práce na ocelových rámech.
Na jaře 1996 dostal konstruktér Petr Skoupý úkol zkonstruovat revolver v ráži 6 mm ME FLOBERT a 4 mm FLOBERT. Tohoto úkolu se tento talentovaný konstruktér rychle zhostil a výroba flobertek byla urychleně zahájena. Mezi tím probíhaly intenzivní práce na ocelovém rámu.
KORA a.s.,která změnila majitele a šla do konkurzu,výrobu zbraní převzala firma KROKO a vyráběla pod původní značkou KORA revolvery dál.Dnes firma KROKO a.s.pokračuje výrobu pod vedením Ing.Františka Vargy.
Z oceli se začal vyrábět také držák na válce,který se do té doby také vyráběl se zinku.
V roce 1999 bylo vyrobeno 350 revolverů KORA v ráži .38 SPECIAL s ocelovým rámem. Nový ocelový rám byl pevný a pro ráži.38 SPECIAL zcela dostačující,uvažovalo se také že bude použitý při výrobě revolveru v ráži 9 mm Parabellum , došlo však jen k výrobě pár vzorků.
za KROKO a.s.,Lucie Lauerová